Skupina Faith No More vždycky vyčnívala jako nějaká zvláštní šelma; napůl kočka, napůl pes – její hudba skoro tak schizofrenní stejně jako osobnosti jejích členů. Když to všechno fungovalo, fungovalo to dobře, přestože chemie to vždycky byla těkavá. Za 17 let existence psychická i fyzická energie, která živila tohle stvoření, byla značná a nevyčerpatelná. Přestože jsme byli přátelé, když jsme se nakonec rozpadli, všichni jsme šli cestami zdánlivě směřujícími do opačných koutů vesmíru.
A přesto jsme celých těch 10 let, které uplynuly od našeho rozhodnutí kapelu rozpustit, slýchali neustálé zvěsti a prosby od fanoušků stejně jako od pořadatelů akcí. Nicméně, z různých důvodů, nikdo z nás nebyl v pravidelném kontaktu, a už vůbec jsme nemluvili o nějaké možnosti, že bychom dali kapelu dohromady.
Co se změnilo je skutečnost, že letos poprvé jsme se rozhodli sednout si spolu a promluvit si o tom. A zjistili jsme, že čas nám umožnil dostatečný odstup, abychom se mohli ohlédnout na naše společné roky objektivnějším okem a uvědomili jsme si, že přes všechnu tu dřinu naše hudba stále zní dobře a začínáme oceňovat fakt, že jsme možná něco udělali dobře.
Zatím nejsme vázaní u žádného labelu, stále jsme mladí a máme dost sil na to, abychom podali našláplý set, s nadšením, nejen se vrátit do minulosti, ale možná přidat něco i do současnosti. A tak jsme se rozhodli, že společně zadržíme dech a skočíme z tohohle útesu…
ZPÁTKY, CHRAŇ BŮH, DO OPIČÍ KLECE!
Za překlad patří dík - Pattrush
Žádné komentáře:
Okomentovat