Znovu oprášených pár slov hudebního publicisty Pavla Klusáka s MP na louce za podiem festivalu Rock for People v roce 2001.Brzy se zde ovšem objeví zbrusu nový rozhovor s MP o plánech FNM do budoucna!!
Český Brod 2001 (autor:Pavel Klusák)
„Faith No More jsou nejlepší kapela na světě," tvrdil před začátkem jeden z nejdychtivěji čekajících fanoušků v první řadě českobrodské louky. Hned po prvních tónech (Patton začal filmovým Půlnočním kovbojem) ale kdosi z jeho kolegů na Mikea Pattona zoufale zavyl: „Děláš si prdel???" Po celý koncert se pak prostupovaly uznalé reakce („Fakt crazy!") s pocitem, že hvězda z Faith No More zradila (kdosi plačtivě: „Normální písničku! Prosíím!"). Místem, které kapela vystavila jako souboj, bylo Lombardovo sólo - během minuty zahrál asi pět ran...
Následující povídání proběhlo mimo jakýkoli oficiální protokol, už proto, že jsem byl jediný, kdo měl v celém Českém Brodě chuť mluvit s Pattonem. Zastavil se se mnou na trávníku a byl příjemně překvapený, že tu někdo zná jména jako Ipecac a Tzadik. O Peeping Tom mluvil jako o takovém projektu, co mu zraje v hlavě, koneckonců bylo to léto před tím, než vydala debut jistá Norah Jones...
Jak reagují na Fantomase fanoušci, kteří přišli na protagonistu Faith No More?
Nikdy se to nedá odhadnout předem. Někteří rovnou udělají (Patton vytrčí prostředník) „Fuck you!", jiní zavětří a řeknou si - hele, něco takovýho jsem nikdy neslyšel! Bývá to tak půl napůl. Mí spolupracovníci dali na naši internetovou stránku formulaci, že Fantomas hrává před zmateným, ale nakonec vcelku šťastným publikem". Zdá se mi, že to docela sedí.
Proč jsi vlastně začal používat nejneobvyklejší hlasové techniky?
Protože rock mě už nudí. Nudí mě vytvářet melodie a všechny ty obvyklé formy. Snažím se používat hlas tak, aby nezněl jako hlas: s technikou i bez ní může znít jako trubka, varhany, elektrická kytara, anebo jako něco co nepřipomíná zhola nic. To mě zajímá.
Před Fantomasem jsi vydal (na Tzadiku, labelu Johna Zorna) dvě dost divoká sólová alba. Jak vznikla?
Na turné s Faith No More jsem potřeboval vypadnout z jediného typu muziky - tak jsem si improvizoval s hlasem vedeným přes efekty, většinou o samotě v hotelovém pokoji. Natočil jsem tak řadu miniatur. Když jsem o tom řekl svému příteli Zornovi, hned začal uvažovat, že by se z toho dalo sestavit album. Zornovi vděčím za mnohé: to on mi ukázal potenciál filmových soundtracků - muziky, které i bez obrazů zůstává jedinečná obrazotvornost a absurdní neúplnost. Z filmových melodií je sestavena celá deska Fantomase Director´s Cut: hrajeme třeba Henryho Manciniho. Milujeme tu hudbu, ale totálně ji převádíme do vlastního jazyka.
Fantomas má i svou verzi melodie z Lynchova Městečka Twin Peaks. Jak by jsi ji popsal?
Hmm... Řekněme - sladké klišé koktejlových barů zahrané jako hiphop.
Svůj label jsi nazval Ipecac. Proč?
Ipecac? To je přece sirup, který se podává, když chcete vyvolat zvracení. Není to úplně příjemné, ale pomáhá to.
Žádné komentáře:
Okomentovat